Za sedmerými horami, za sedmerými doly, za jedním Československem a jedním svazem sovětských socialistických republik žil a byl chasník jménem Miro Žbirka a ten měl dvě děti – Žolinu a Bodynu. Jednou, když Klaus vyhrál volby a začal zdražovat jídlo, benzín, cigarety a alkohol, došly Žbirkovi všechny peníze a protože to byl cikán černej jak bota, byl nezaměstnanej. Zlodějina ho už nebavila, a tak vyhnal děti na pastvu. Pár dní to šlo. Žolina s Bodynou se pásly, ale Žbirkovi už mouchy moc nechutnaly. I přikázal jednou svým dětem aby zkusily jít do lesa pro nějaké ty parosty. A taky že jo. Žolina nastartovala ponorku, Bodyna vzala kontejner a šly. Když přišly do lesa, posvačily rum. To byl nápad Žoliny. Prý, když si vezmou rum a uvidí vše dvakrát, tak se jim to bude trhat líp. Ale spletli se. Protože jim je teprve devět let a svítí sluníčko, tak jim to celkem rychle lezlo na mozek. Asi za 15 minut šla Bodyna blít a Žolina se jí strašně smála. Jak se tak tlemila, skočila jí do pusy těhotná veverka. Žolina se zakuckala a začala blít taky. Když se vyzvracely, rozhodla Bodyna, že půjdou domů. Žolina našlápla ponorku, a Bodyna zapřáhla kontejner a přes Sovětský svaz si to mířily rovnou do své vyhřáté jeskyně. Když přijely domů, chasník už nežil. Umřel hlady. Teda aspoň si to myslela Bodyna, že umřel hlady. Žolina na nic nečekala a hned začala obírat maso z tatínkových žeber. Velmi si pomlaskávala a vzápětí jí následovala i Bodyna. Ale to neměly. Protože když byly holky v lese, tatínek Žbirka hamal uran. Za chvíli začly Bodyna se Žolinou svítit jak Černobyl. Po několika dnech nekonečného záření jim přišla složenka z elektrárny na 2 684 926 rublů. Když to viděly tak z toho umřely. No a kdyby nebylo složenky, tak tam svítí dodnes.
.
Žádné komentáře:
Okomentovat